Přáním majitelů bylo zahradu naladit do podobné noty, zachovat přirozený ráz a doplnit prostor o kvetoucí trvalky. O prostoru a rozvržení zahrady již měli jasno a já jsem radila převážně s charakterem výsadeb. Severní, stinnější části zahrady dominují dva středně velké habry, pod kterými vznikla hajní partie s podrostovými trvalkami jako jsou pomněkovce (Brunnera), orlíčky (Aquilegia), kontryhel (Alchemila mollis), různé druhy kapradin doplněné jarními cibulovinami (sněženky, okrasné česneky…).
Jakýmsi protikladem je záhon, který jsme nazvali pracovně „suťoviště“. Svažuje se totiž k jihu, je na skále, a tak v něm je přirozeně hodně kamení a štěrku. Zde se daří šalvějím (Salvia ‚Caradonna‘), šantám (Nepeta), kakostům (Geranium ‚Rozanne‘) nebo kosatcům (Iris barbata). Na podzim zde vyniknou okrasné trávy: metlice (Deschmpsia) a strdivka (Melica ciliata).
Oříškem byl prostor pod dvěma vzrostlými smrky, suché a poměrně stinné stanoviště je velmi náročné na osázení. Zdá se však, že zatím se zde výborně daří škornicím (Epimedium), bramboříkům (Cyclamen), zběhovcům (Ajuga) a dalším.
Zahradu krásně doplňují jednoduché, krásné prvky ze dřeva jako například houpačka, pískoviště či vyvýšené záhonky na zeleninu, které vyrobil sám pan majitel.
